Potraviny znovu prudce zdražují. Porovnejte si, kolik jsme za ně platili dřív

Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu se v dubnu dostala meziroční inflace na 2,9 % oproti 2 % v měsíci předtím. Odhady přitom čekaly podstatně nižší hodnotu, například podle ČNB to bylo 2,5 procenta.

"Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,7 %, což je půl procentního bodu nad dlouhodobým dubnovým průměrem. Hlavní příčina zrychlení inflace šla na vrub cenám potravin a nealkoholickým nápojům, které meziměsíčně vzrostly o 1,7 % a jejich protiinflační působení z předchozích měsíců se tak citelně snížilo i vlivem nižší srovnávací základny z loňska," uvedl ekonom Jakub Seidler.

Ceny potravin v minulosti

Ceny potravin se ale hýbaly i v minulosti. Už za první republiky, ale i dříve, je na českém území sledovali statistici. Za první republiky zaznamenaly ceny velký nárůst za Velké hospodářské krize. Na začátku 30. let ceny rychle vyskočily, což znamenalo pokles v životní úrovni. Kupní síla ale pak postupně s blížícími se 40. léty rostla.

Z války a v letech po ní nejsou u mnohých sledovaných potravin dostupné jejich průměrné ceny. Ty se začaly spolehlivě zaznamenávat až od 50. let, a to těsně před měnovou reformou.

Mezi lety 1952 a 1953 ceny potravin výrazně poklesly. U některých byl pokles rychlejší a pak se ceny desítky let neměnily, jinde byl pozvolnější. Například průměrná cena za kilo chleba byla od roku 1953 do roku 1983 2,6 Kčs.

Naopak ceny másla a vepřového se mírně hýbaly. Poté, co kilo vepřového spadlo mezi lety 1952 a 1953 z 50 na 29,4 Kčs, v následujících letech klesalo až na své minimum 28 Kčs na konci 50. let a v první půlce 60. let, pak ale zase vzrostlo na až 46 korun v roce 1983.

[chooze:article;value:555296]

​Máslo stálo v roce 1952 80 Kčs za kilo, v roce 1953 44 Kčs, pak klesalo až na 38 Kčs (konec 50. let a první polovina 60. let), následně mírně vzrostlo na 40 Kčs.

"Všechno bylo řízeno cenovým úřadem. Stát stanovoval ceny, vůbec to nesouviselo s výrobními náklady a s reálnou ekonomikou. V některých případech, třeba když byla neúroda, tak ceny s ohledem na to nějakým způsobem upravil, ale to se stávalo jen ve výjimečných případech," popsala ekonomka a historička z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy Antonie Doležalová.

"Tento systém vymysleli Němci za války. Vedle přídělového systému, který také využívali zavedli úředně stanovené ceny a zřídili cenový úřad, který kontroloval dodržování stanovených cen u soukromých obchodníků. Za socialismu to bylo ještě jednodušší, protože žádní soukromí obchodníci nebyli," dodala Doležalová.

Kupní síla

Celkově ale postupně rostla kupní síla. V tabulce níže se můžete podívat i na přibližnou kupní sílu, tedy kolik si mohl člověk v daném roce z průměrné mzdy koupit vždy jednu jednotku u každé sledované potraviny.

Po přechodu na volný trh začaly ceny růst podstatně rychleji, než tomu bylo dříve. Zatímco za 30 let do roku 1983 se ceny hýbaly jen minimálně, mezi rokem 1994 a 2023 vzrostly až na několikanásobek. S tím ale rostla i kupní síla. Češi by si v roce 2023 koupili více než trojnásobek sledovaných potravin, co v roce 1994, a to i přes pokles v druhé dekádě 21. století.

Podívejte se na rozhovor s ekonomem Štěpánem Křečkem, který růst inflace v dubnu okomentoval pro TN Live:

​