Zloději řádili ve sbírkách Slovanské knihovny, která patří pod Národní knihovnu, už před dvěma lety. Vyšetřování ale začalo teprve nedávno.
"Pražští kriminalisté do současné chvíle evidují dvě odcizená díla ruských autorů z 19. století. A dalších šest knih bylo znehodnoceno tím, že z nich pachatelé odcizili několik desítek stran, které poté nahradili falzifikáty," uvedl policejní mluvčí Richard Hrdina.
[chooze:article;value:555335]
Padělek od originálu přitom často rozeznají jen experti. "Na takové věci se většinou přijde při revizích fondů. Něco takového určitě není pro laika pouhým okem rozeznatelné," sdělila TV Nova mluvčí Národní knihovny Martina Košanová.
V knihovně proto přijali nová bezpečnostní opatření. "U knih vydaných před rokem 1900 je aktuálně doporučována jejich digitální kopie i kvůli snadnému přístupu. A pokud se půjčí prezenčně u nás do studovny, tak pouze pod dohledem," dodala mluvčí knihovny.
A opravdu cenné knihy už ani v policích nenajdeme. "Od toho máme trezory a centrální depozitář v Hostivaři," uzavřela Košanová.
Staré tisky zmizely z národních a historických knihoven celkem v devíti zemích Evropy. Kromě Česka například i v Litvě nebo Švýcarsku. Nejvíce, tedy 78 výtisků, postrádá Varšavská univerzita. Zloději se zaměřovali na stará vydání ruských autorů, především Alexandra Puškina a Nikolaje Gogola. Knihy pak mohou zloději prodat výhodně na černém trhu.
"Stará ruská literatura a antikvární výtisky jsou ve světě vysoce ceněny, stejně jako výtvarné umění. Sběratelé jsou po celém světě," vysvětlil předseda České asociace rusistů Jiří Klapka.
Podle některých odborníků může zloděje dokonce podporovat Rusko. "Tohle to je motiv, který se často opakuje. Je to něco, kde se stírá to, co dělá ještě ten stát, a co dělají nezávislí aktéři, respektive kriminální živly," uvedl analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.
Koncem dubna zatknul Europol celkem devět podezřelých Gruzínců a zajistil přes 150 knih, jejichž původ zatím prověřuje.