Čeští žáci si mohou jako druhý cizí jazyk v některých případech vybírat z poměrně široké nabídky. Podle ministerstva školství je to ale neefektivní.
"Není zaručeno, aby děti, které začnou třeba s francouzštinou na základní škole, mohly plynule pokračovat na každé střední škole. To je hrozné mrhání časem, energií a nakonec i veřejnými penězi. Proto budu navrhovat, abychom postupně omezili počet nabízených druhých jazyků maximálně na tři nejdůležitější – francouzštinu, němčinu a španělštinu," uvedl na sociálních sítích ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Podle Beka by byly pak tyto jazyky cíleně nabízeny i na středních školách. "Angličtina musí být povinná pro všechny," doplnil Bek.
[chooze:article;value:523889]
K návrhu dodal i základní statistiku. Nejoblíbenějšími volbami pro druhý jazyk byly v roce 2020 francouzština a němčina. "Jiné jazyky než angličtina, francouzština, němčina a španělština se běžně vyučují pouze v několika zemích," uvedl také.
K tomu přidal graf, na němž je ukázáno, ve kterých zemích je nejčastěji vyučovaný jaký jazyk. Na graf se můžete podívat níže:
Bek také zveřejnil srovnání, kdy se průměrně začíná s výukou cizího jazyka v ostatních zemích v Evropě. V Česku se začíná poměrně pozdě:
Jak pro TN.cz uvedl předseda Asociace středních průmyslových škol (ASPŠ ČR) Jiří Zajíček, tento problém je dlouhodobě známý, ale ani zmíněné omezení počtu cizích jazyků ve výběru na tři ho nemůže omezit.
Systémově to nic neřeší
"Je potřeba si uvědomit, že ne všechny střední školy nabízejí vůbec nějaký druhý cizí jazyk. Standardně jej mají gymnázia, což je asi 23 až 24 % žáků, pak obchodní akademie a hotelové školy, ale pak je celá řada odborných škol a učilišť, kde ho nenabízejí vůbec nebo jen formou nepovinného či volitelného předmětu. Systémově to nic neřeší, byť nějaké zlepšení to bude kvůli nižší flexibilitě," tvrdí Zajíček.
[chooze:article;value:432202]
"Otázkou je, jak se k tomu postaví základní školy, které mají nějaké personální zabezpečení, mají učitele, kteří mají kombinované aprobace. Těžko říct, co to může nebo nemůže udělat. Ale nemyslím, že toto je problém, který je na pořadu dne," dodal předseda ASPŠ.
Podle Zajíčka je potřeba napřed vyřešit změny v souvislosti s přijímacím řízením v digitálním systému DiPSy. A nejenom to. "Jsou to také otázky financování pedagogů a nepedagogů, kdy nedochází k naplnění vládního slibu, protože nejsme na 130 procentech průměrné mzdy. Pracujeme na inovaci oborové soustavy, která zatím není dokončená, připravuje se revize Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání, kdy jsme uplatňovali celou řadu upomínek, například v oblasti chemie, které zatím nejsou vypořádané. Toto jsou věci, které nás trápí o poznání více," vyjmenoval Zajíček.
[chooze:poll;value:33db82de12971d287abd007fe6fce8268c40aa80;layout:tn_nova]
České děti neovládají cizí jazyky tak dobře jako jejich zahraniční vrstevníci, podívejte se na loňskou reportáž TV Nova: