Pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona znamenají podle Havelky výsledky druhého kola parlamentních voleb ztrátu současné většiny a starosti, jakým způsobem sestavit novou francouzskou vládu.
"Na druhou stranu si myslím, že si musel velice hlasitě oddechnout, protože to, co mohlo teoreticky hrozit, by bylo vlastně takové dvouvládí, kdy na jedné straně by byl on prezidentem a na druhé straně by měl k sobě jako partnery z ideologického hlediska velice odlišnou vládu," ujasnil Havelka.
Havelka připomněl, že svoláním voleb po fiasku v eurovolbách hrál Macron vabank. "V okamžiku, kdy by došlo k zvolení většiny krajní pravice, tak by v podstatě došlo k ohrožení celého politického odkazu. Když si vezmeme stranu Marine Le Penové, tak ta je v podstatě proruská. Zároveň je poměrně silně skeptická vůči Evropské unii. To jsou všechno věci, které Emmanuel Macron během svého období, kdy byl prezidentem, poměrně intenzivně propagoval,"řekl Havelka.
[chooze:article;value:563730]
I jinde v Evropě začínají posilovat strany označované jako krajně pravicové. Ne vždy jsou ale zcela antisystémové. "Vezměme si příklad paní Meloniové, italské premiérky, která taktéž pochází z krajně pravicového prostředí. A co se týče její vlastní činnosti na evropské úrovni, v rámci evropské politiky, tak je poměrně konstruktivní. Dost často je u krajní pravice otázka, nakolik dané strany budou ochotny kooperovat a nakolik se to pak odrazí na nějaké paralýze celoevropského rozhodování," uvedl.
Le Penová nezastírá ambice opět se utkat o pozici francouzské prezidentky. Havelka má ale za to, že šance moc vysoké nemá. "Ona a její otec historicky vždy v rámci voleb dojížděli na to, že se jim nepodařilo překročit tu nadpoloviční podporu v rámci dvoukolového prezidentského systému. A tak, jak ukázaly i současné parlamentní volby ve Francii, nějaká ta šance pro to, aby Marine Le Penová získala tu nadpoloviční většinu, je poměrně nízká," okomentoval Havelka. Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.