Sbírání razítek a skladování dokumentů. Taková je realita v Česku. Z 87 států seřazených americkými datovými žurnalisty podle náročnosti byrokracie skončila Česká republika na 11. místě od konce, před námi je třeba Zimbabwe, Bangladéš nebo Kambodža. "Například mzdové listy musíme evidovat 45 let. I když je reportujeme úřadům. Opravdu je nechceme skladovat 45 let, je to nesmysl, je to hloupost a je to nepraktické," poznamenal Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Množství zbytečného papírování prý dusí hlavně obchodní sektor. "V Česku potřebujete o 17 % víc kapacity na personálním oddělení než v Německu," uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. "Chodí kontroly, chtějí papíry, chtějí vyjádření, do datové schránky nám prší jeden záznam za druhým. Je tu moc úředníků, je to úřednický stát," přidal se Kastner.
[chooze:article;value:558282]
Třeba provozovatelé restaurací evidují ročně o 45 % víc kontrol než v sousedním Rakousku. "Ty výsledky mě netěší. To, že toho tady máme hodně a občas těch povinností tady máme víc, než bychom museli mít, to je pravda. Postupně se snažíme přesvědčovat resorty, aby to z toho právního řádu buď vyhodily úplně, nebo to výrazně zjednodušily," reagoval ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty).
"U nás je všechno naopak," domnívá se ekonom Petr Bartoň. "Významně klesl počet úřednických míst – o 2 600. Podařilo se významně snížit tu agendu v oblasti právě třeba dopravních agent," obhajuje vládu šéf resortu dopravy Martin Kupka (ODS).
Podle Hospodářské komory vyjde ročně přebujelý byrokratický aparát Česko na 72 miliard korun. S tisíci hodin neproduktivní práce chce bojovat takzvaným antibyrokratickým zákonem. "My jsme ten zákon postoupili členům vlády, ti s ním pracují. Uvidíme, zda se podaří v průběhu, řekněme, třetího čtvrtletí letošního roku tento návrh dát do normálního legislativního procesu," sdělil tajemník Hospodářské komory Ladislav Minčič.
[chooze:article;value:563313]
Vláda by podle komory měla začít urychleně jednat. Investoři ze zahraničí totiž začínají od Česka dávat ruce pryč a jdou do Polska nebo Španělska. "Může je odrazovat právě ta složitost našich vnitřních pravidel a délka," dodal Minčič. "To je to poslední, co by ten start-up, dynamicky se vyvíjející, chtěl dělat, strávit dva měsíce vyplněním nějakých formulářů. Potom se do toho ani soukromníci moc nehrnou," nechal se slyšet ekonom Bartoň. "Musí být jasné pravidlo, které bude nutit politiky a úředníky, aby škrtali administrativní zátěž, aby se zpětně třeba po pěti letech podívali, jestli zákon splnil svůj účel nebo ne," přidal Prouza.
To platí třeba ve Spojených státech a podobá pravidla má například i Velká Británie.
Nová ministerstva
Razantní zeštíhlení státu díky digitalizaci veřejné správy patřilo přitom mezi hlavní předvolební esa v rukávu vládní koalice. Snižovat úřednická místa se ale vládě Petra Fialy (ODS) nedaří tak, jak slibovala, úředníků mělo ubýt o 13 %. Od letošního ledna chtěla zrušit přes 2 500 úřednických míst z celkových více než 73 tisíc. A některá se opravdu škrtala. "Část z toho jde na rušení takzvaných tabulkových míst,"řekl poslance Jan Skopeček (ODS).
Ale části úředníků, kterým se místa zrušila, se nabízela nová. Za Fialovy vlády vznikla také tři nová ministerstva, ta čítají téměř 70 zaměstnanců. Úřad vlády nabobtnal od roku 2021 téměř o 15 % a nabírali se i noví náměstci, třeba hned několik jich nastoupilo na ministerstvo životního prostředí.
Byrokracii má podle vlády razantně srazit digitalizace. S novým zákonem by mělo ubýt razítek, čekání i samotných úředníků.