Výpověď bez udání důvodu byla jedním z doporučení, jejichž soubor představila Národní ekonomická rada vlády v lednu. "Jsem přesvědčen, že to pomůže nejen zaměstnavatelům, ale i zaměstnancům, které se nebudou zaměstnavatelé bát zaměstnávat na standardní pracovní úvazky," uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS).
U odborových organizací ale toto doporučení tvrdě narazilo. "Pro odbory je taková úprava naprosto nepřijatelná. Mohla by vést k diskriminaci na trhu práce, k vyřizování účtů, k vyhození těch, kteří se nebáli ozvat, a zastrašení těch ostatních, znemožnila by přezkoumání výpovědi soudem, ohrozila by postavení zaměstnanců a jejich jistoty, zhoršila by jejich pozici při žádosti o půjčky a hypotéky atd.," uvedli zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů.
[chooze:article;value:556244]
Vládní ODS se úpravu snaží protlačit navzdory nevoli v koalici a chtěla ji zařadit do už projednávané novely zákoníku práce. "Tady je koaliční smlouva, která jasně říká, že pokud přijde pozměňující návrh, musí být koaliční shoda a souhlas resortního ministra. Já k tomu souhlas nedám, za mě výpověď bez udání důvodu nebude," pronesl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Kvůli výpovědi bez udání důvodu plánovaly odbory i demonstraci, ta ale nakonec byla zrušena po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica. Odbory od ní ustoupily s tím, že nechtějí, aby společnost byla ještě více tříštěna.