Za 24 hodin vyslal Peking 26 letadel a pět lodí. Střední linii v průlivu, kterou Tchaj-wan považuje za hranici, podle něj překročilo 14 letounů. "Proč to dělá zrovna teď, těžko říci, dělají to ale už dlouhodobě, takže chtějí opět ukázat, že jsou připraveni Tchaj-wan případně obsadit silou," vysvětlil Baar.
"Je fakt, že při té poslední návštěvě ministra Blinkena v Číně se o tom až tak moc nehovořilo. Byť i tam měli Číňané připraveno a deklarovali to Američanům, že by se měli stáhnout z toho prostoru, protože je to prostor čínský a usnadnit, a umožnit mírové spojení Tchaj-wanu s Čínou," uvedl.
[chooze:article;value:553744]
"Tchaj-wan je náš, takže si můžeme dělat, co chceme. To je především politika, kterou komunistická Čína velmi asertivně a tvrdě prosazuje proti celému světu," poznamenal.
Západ i Tchaj-wan podle něj udělali velkou chybu, když si mysleli, že hlavním zájmem Číny bude mít dobré vztahy a ekonomicky prosperovat. Ve skutečnosti podle něj chce vybudovat nejsilnější armádu.
"Mohla by začít to, co říká už také několik let nejen Čína, ale i Rusko, přebudovávat celý mezinárodní řád, a to je vlastně jejich cíl," upozornil.
[chooze:article;value:553547]
Vztahy jsou mezi zeměmi napjaté dlouhodobě. "Obě strany se považovaly za jediného představitele celé Číny, což na Tchaj-wanu už dávno odsunuli do pozadí. Oni chtějí Tchaj-wan jako zemi, která se svou pracovitostí dostala na 22. místo na světě a ekonomicky je v první desítce mezi zeměmi, které by měly budovat prosperující společnost," poznamenal.
Moc se podle něj nezmění ani nástupem nového tchajwanského prezidenta Williama Laie. "Většina společnosti chce žít nezávisle na pevninské Číně," popsal.