Brněnský hantec, specifická mluva obyvatel Brna, chce ochranu UNESCO. Jeho propagátoři se totiž snaží, aby se výrazný jazyk stal součástí seznamu nehmotného dědictví lidstva. Tím by si vysloužil mezinárodní uznání.
Mezi hlavními autory myšlenky zařazení hantecu na seznam nehmotného dědictví je bavič a propagátor jazyka Jan Hlaváček. Ten o hantecu napsal také dvě knihy, v nichž jazyk přibližuje veřejnosti. "Děláme vše pro to, aby hantec nezanikl. Dokonce jsme šli tak daleko, že ve spolupráci s Akademií věd chceme brněnský hantec posunout jako nehmotnou památku chráněnou UNESCO,"řekl portálu TV Brno začátkem června Hlaváček.
Hantec je neobvyklou formou nářečí, která začala vznikat v 19. století zejména mezi nižšími třídami. "Ono to vzniklo jako tajná řeč spodiny: zlodějů, kramářů a všech, co nechtěli, aby jim policisté, kteří je sledovali, rozuměli," vysvětlil hudebník Libor Machata, který s Hlaváčkem spolupracuje.
[chooze:article;value:494077]
Jazyk tak vznikl směsicí výrazů různých jazyků národů, které v Brně žily. Po staletí totiž obyvatelstvo Brna tvořili zejména Němci a Moravané, jejichž jazyky se staly základem hantecu. Do směsice se však postupně začal přidávat i židovský jazyk jidiš, romština a italština.
V Brně se z hantecem mohou lidé setkat v psané formě například v tamní zoo. Informační tabulky u výběhů zvířat tam existují ve dvou jazycích, tedy v češtině a v hantecu. Zoo také pořádá každoroční den hantecu, kdy jsou v tomto jazyce vedená komentovaná krmení.
Pokud by se propagátorům jazyka podařilo uspět, zařadil by se hantec vedle dalších nehmotných památek kulturního dědictví UNESCO. Na seznamu figurují například masopustní tradice, jízda králů ve Vlčnově nebo slovácký verbuňk. Objevují se tam ale i řemesla jako sokolnictví, loutkářství, sklářství a s ním spojená výroba foukaných vánočních ozdob nebo výroba modrotisku.
[chooze:poll;value:a2b9fb64036da1bf9b8c29a6066af308a52de16c]
Nejnovějším českým přírůstkem na seznam UNESCO je ruční výroba skla. Povedlo se jí to loni v září (9/2023):