Za růstem tuzemské ekonomiky stojí především zvýšená ochota Čechů utrácet, a to díky návratu meziroční inflace k dvouprocentní hranici. "Inflace v poslední době rychle klesá, růst výdělků je okolo 6 až 7 %. To znamená, že růst mezd očištěný o vliv inflace se přehoupl do kladných hodnot,"řekl ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
V praxi to znamená, že by Češi měli začít opět bohatnout, že se situace lepší napovídají i ceny v supermarketech. Zatímco loni jsme za kilogram paprik dali zhruba 130 korun, dnes i za 85, levnější je letos i máslo, cukr krystal, hladká mouka nebo těstoviny. Naopak podražila třeba jablka. Oproti loňsku lidé zaplatí víc za pohonné hmoty. Benzín je dražší v průměru o necelé tři koruny, ještě větší rozdíl je ale u nafty, a to zhruba šest korun na litr.
[chooze:article;value:552814]
Na pozitivní ekonomický vývoj zareagovala dnes Česká národní banka, která už počtvrté sáhla ke snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu na 5,25 procenta. Jak budou reagovat banky u hypotečních sazeb ale jasné není, prozatím se drží okolo 5,3 procenta.
"Trh se začíná obávat, že ty sazby budou delší dobu vyšší než, co si myslel původně. Takže teď spíš na tom hypotečním trhu ten trend ne, že by se obracel k horšímu, ale spíš to uvolňování sazeb zpomaluje," hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.
I přesto zájem o hypotéky letos roste. V lednu jich banky poskytly necelé 4 tisíce, v březnu to už bylo přes 5,5 tisíce.