"Ohrožení země je vyšší než v minulých letech. Aktivní ozbrojené síly by se tak měly zvýšit ze současných 181 tisíc na 203 tisíc," citoval Pistoriuse deník Bild. Ministr zároveň uvedl, že armáda chce naverbovat ty nejschopnější, nejvhodnější a nejmotivovanější. Nemá v plánu nudnou a nesmyslnou službu.
A právě proto chce Pistorius zavést nový systém registrací. "K 18. narozeninám dostanou ženy i muži od armády on-line dotazník, jehož cílem je objasnit, zda mají mladí lidé vůbec zájem o vojenskou službu, zda jsou sportovně založení a jaké jsou jejich obecné zájmy," popisuje registrace web Focus. Pro muže bude vyplnění dotazníků povinné, pro ženy dobrovolné.
[chooze:article;value:558010]
Pokud se lidé pro vojenskou službu rozhodnou, dostanou pozvánku k narukování. Následně absolvují šestiměsíční základní výcvik. Po jeho dokončení si zájemci mohou svou službu prodloužit o dalších 17 měsíců, čímž se dostanou na horní hranici dvou let, která zůstává pro německou armádu neměnná. Služba ovšem povinná není. Pokud si mladí lidé vyberou, že do armády nechtějí, tak nepůjdou.
Povinná vojenská služba byla zrušena po 55 letech v roce 2011. Zákon o branné povinnosti, který cituje web Focus, ovšem uvádí, že může být obnovena v případě, že Spolkový sněm vyhlásí "stav napětí a obrany". Přípravy na takovouto situaci ovšem od zrušení povinné vojny v Německu neproběhly.
Z evropských zemí je vojenská služba povinností ve Švýcarsku, Norsku, Dánsku, Finsku, Švédsku, Litvě, Lotyšku, Turecku, Estonsku, Bělorusku, Řecku, Rusku, na Ukrajině a na Kypru. Některé z nich (Švédsko, Litva, Lotyšsko) povinnost obnovily poté, co ji předtím zrušily. V Česku je armáda od roku 2005 plně profesionální.
Politolog: Válka na Ukrajině ještě několik let potrvá. Je potřeba těsnější mezinárodní spolupráce (5/2024):