Žhářské útoky, šikana, vyhrožování, napadání, podněcování k nesnášenlivosti. Nebo třeba jen poškození majetku kvůli jiné barvě pleti majitele. Je toho hodně, co lze zabalit do škatulky rasově motivovaných činů.
"Nebavíme se tady o konkrétním paragrafu, ale bavíme se skutečně o nějaké té pohnutce, která směřuje směrem k rase, národnosti nebo sociální skupině," popsal mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.
Říká se tomu nenávistně motivovaná trestná činnost. Soudy na ni při prokázání pohlížejí přísněji. "Z mého pohledu a mých zkušeností padají v této oblasti vyšší tresty," uvedl advokát Jan Černý.
[chooze:article;value:557622]
Loni byla vůbec nenávistně motivovaná trestná činnost nejvyšší za poslední roky. Případů přibývá, i když ne dramaticky.
"Trošku alarmující je, že se těchto skutků dopouštějí i osoby z řad takzvaně mainstreamové společnosti," upozornila odbornice na extremismus Barbora Vegrichtová.
Podle odborníků jde hlavně o všeobecnou špatnou náladu a strach, ať už z válek, nemocí, či drahoty. Pak může stačit málo.
[chooze:article;value:524226]
"Rozhodně k předsudečnému násilí a útokům z nenávisti nahrávají jakékoliv veřejné narativy, které rozdělují společnost a směřují k tomu poštvávat jednu skupinu proti druhé," poznamenala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
A nemusí jít přitom o prvoplánový rasismus. Pouliční bitky neonacistů s těžkooděnci se už tak často nevidí. Tradiční extremistické a xenofobní subjekty se podle pravidelné výroční zprávy ministerstva vnitra dostávají čím dál více do pozadí, nahrazuje je takzvané antisystémové hnutí.
Velkým fenoménem posledních let jsou projevy nenávisti v online prostoru. I ty mohou v mnoha ohledech splnit kritéria trestného činu.