Podle dat mobilních operátorů denně do hlavního města cestuje asi 300 tisíc Středočechů. Dojíždějí do zaměstnání, škol i za lékařskou péčí. Lidé z kraje tak často využívají infrastrukturu, jejíž provoz dotuje Praha.
I když v minulosti iniciativa rozšiřovat se přicházela z hlavního města, nyní minimálně prohloubení spolupráce v rámci Pražské metropolitní oblasti prověřuje Středočeský kraj s ministerstvem vnitra.
[chooze:article;value:550013]
"Posuzuje se asi osm variant. Spojení Prahy a kraje je jednou z nich. V žádném případě by však neznamenalo zánik metropole. Nejpravděpodobnější ale je, že vznikne takzvaný metropolitní svazek. Zakládání svazků umožní i nový zákon o podpoře regionálního rozvoje,"říká pro TN.cz náměstek středočeské hejtmanky pro oblast regionálního rozvoje a územního plánování Jiří Snížek (Piráti).
"Přípražské obce by se spojily do společenství a každé z nich by mělo v metropolitním svazku svého zástupce, a metropole by tak lépe fungovala," domnívá se Snížek.
I ta ranvej je rozdělená
Nyní má Praha svůj územní plán a zvlášť plánuje kraj nebo obce a města v něm. A vznikají kvůli tomu problémy. "V projektu tramvajové tratě z Prahy do středočeských Zdib je trať vymezena odlišně v Metropolitním plánu a jinak s ní počítá kraj," upozorňuje náměstek středočeské hejtmanky.
"Tak podivně se proplétá i severní okruh okolo Prahy, což způsobuje problémy při schvalování v zastupitelstvech i při povolování stavby. Střídavě kousek na území Prahy i kraje je rovněž nová ranvej letiště. Všechno to z hlediska územního plánování způsobuje problémy," upřesňuje Snížek.
Mluvčí pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) Marek Vácha nicméně podotýká, že kroky ke společnému plánování hlavního města a kraje už samosprávy podnikly. "Udělali jsme nyní velký krok alespoň zpracováním studie Metropolitního regionu. Další spolupráci obou krajů by pomohlo, kdyby existoval legislativní rámec pro společné plánování rozvoje území. Není nutné kvůli tomuto ale kraje formálně slučovat," upozorňuje Vácha z IPR.
Debata o změnách je namístě i podle pražského náměstka primátora Zdeňka Hřiba (Piráti). "Nebráním se diskuzi o všech možnostech. Už dnes zcela běžně funguje Pražská integrovaná doprava z Prahy do Středočeského kraje a naopak. Není možné popírat, že Praha a Středočeský kraj jsou spojené nádoby," vysvětluje Hřib.
"Z historického hlediska ty myšlenky, jestli má být Praha nějakou širší aglomerací, pocházely hlavně z územněplánovacího hlediska a důležité by také bylo rozdělení kompetencí," domnívá se pražský radní pro oblast financí Zdeněk Kovářík (ODS).
Hlavní město se v minulosti rozšiřovalo již mnohokrát, nikdy se však nejednalo o propojování s celým krajem. Velké plány s Novým Městem měl Karel IV., takzvaná Velká Praha vznikla v roce 1922, kdy se připojil široký prstenec obcí, mezi něž patřil například Žižkov, Smíchov, Karlín či Vinohrady, ale také od centra vzdálenější Bohnice s Hostivaří. Další obce se v průběhu minulého století přidávaly několikrát a s poslední iniciativou tohoto druhu přišlo vedení Prahy v roce 2008, kdy byl primátorem Pavel Bém.
[chooze:article;value:398641]
Platit víc za psy nechceme
Tehdy se mluvilo například o připojování Hostivic, Vestce, Šestajovic či Jenštejna, Radonic a Přezletic. "Nemyslím si, že bychom měli aktivně někoho přesvědčovat, zvážíme ale všechny případné žádosti dalších obcí," komentoval tehdejší záměry, které se nakonec neuskutečnily, Bém.
Podle náměstka Snížka jsou ale malé okrajové městské části Prahy velmi podobné obcím za hranicemi metropole, a logiku rozšiřování města či spojování s krajem tak má. "Třeba lidé v Čestlicích se cítí jako Pražáci," dodává.
Například ve zmiňovaných Přezleticích už ale nadšení obyvatel, že by jednou patřili do hlavního města, dávno opadlo. "To už je hodně dávno, dnes už by pro nás připojení k Praze žádný přínos neznamenalo. Jsme napojení na Pražskou integrovanou dopravu a máme i vlastní školu, a co nám chybělo, jsme si již vybudovali," vysvětluje starosta Přezletic Tomáš Říha (nez.). "V Praze bychom museli také platit například vyšší domovní daň nebo poplatky za psy," dodává starosta středočeské obce.
[chooze:article;value:519354]
Někdo si to špatně vyložil…
Nutnost spolupráce Prahy a Středočeského kraje pokládá za důležitou i politolog Petr Jüptner z Univerzity Karlovy. "Je tam jasný vztah nějaké závislosti podobně jako v případě Berlína a Braniborska v Německu. Nemůžeme si ale myslet, že nějakým jednoduchým řešením zmizí všechny problémy pražské aglomerace," upozorňuje Jüptner.
Velké úskalí možného spojování Prahy a Středočeského kraje vidí i v oblasti legislativy. "Sloučit dva obrovské územněsamosprávné celky do jednoho vyžaduje obrovské transakční náklady i výraznější politickou vůli, která bude určitě chybět. A celé by to zavánělo téměř změnou nějakého ústavního zákona," upozorňuje politolog.
Středočeský radní pro školství Milan Vácha (STAN) se domnívá, že na počátku současné diskuze o spojování Prahy a jeho kraje bylo nedorozumění. "Regionální rozvoj Středočeského kraje si nechal prostřednictvím Technologické agentury ČR posoudit různé varianty intenzity spolupráce a bohužel si to během té práce někdo vyložil tak, že se chceme spojovat, a to téma už si žije svým životem," přichází s kuriózním vysvětlení Vácha.
Primátor Svoboda je se svou prací na magistrátu spokojený. Opozice to ale vidí jinak (2/2024):