Prezident Republiky srbské (jde o jeden ze dvou útvarů tvořících Bosnu a Hercegovinu, ne o Srbsko; pozn. red.) Milorad Dodik žádá rozpad Bosny a Hercegoviny. "Bosna a Hercegovina byla přivedena do největší politické krize, ze které už nevyjde. Ti, kteří o Bosně a Hercegovině mluví nejvíce, zatloukli hřebíček do její rakve. Republika srbská bude hájit zájmy svého lidu a národa," napsal na síti X.
"V příštích 30 dnech bude navržena dohoda o pokojném vymezení hranic. Dnes začínáme formálním rozhodnutím hledat mírové řešení,"informoval následně. Podle portálu Euronews Dodik nevyhrožuje rozpuštěním Bosny a Hercegoviny poprvé. Nyní se ale zdá, že chce v rámci této věci postoupit dále.
Důvodem k tomuto postoji se měla stát (v té době teprve připravovaná) rezoluce Valného shromáždění OSN, za kterou stojí Německo a Rwanda s podporou bosenských muslimů. Ta určila 11. červenec jako mezinárodní den připomínající genocidu muslimů ve Srebrenici z roku 1995.
[chooze:article;value:556961]
Podle představitelů Srbska i Republiky srbské tato rezoluce označuje Srby za genocidní národ, a to přesto, že Srby jako viníky přímo nezmiňuje. Dodik navíc, stejně jako mnozí další Srbové (ať už v Bosně a Hercegovině, či v Srbsku) popírá, že by se srbské jednotky ve Srebrenici genocidy na muslimech vůbec dopustily.
I když Dodik mluví o mírovém rozdělení státu, hrozí, že by se podobný krok neobešel bez etnického násilí, které ostatně už toto území v moderních dějinách za podobných okolností provázelo. Před hrozbou vzniku etnických nepokojů varovala například už v únoru americká zpravodajská komunita.
"Bude to mírumilovné? Ne. Takový krok může vyvolat balkánský požár," upozorňuje pak na síti X balkánská korespondentka deníku Welt Carolina Drutenová s tím, že ji Dodikova slova připomínají ta, která zaznívala před rozpadem bývalé Jugoslávie.
Politický geograf Michael Romancov pak v souvislostí s Dodikovými prohlášeními napsal, že "na Balkáně může brzy být 'veselo'".
Šok na chorvatském letišti. Na turisty čekalo nepříjemné překvapení: