Setkáváme se s ní téměř všude. Komunikujeme s ní na infolinkách, umí přepisovat texty, tvořit fotografie a videa. Umělá inteligence se velmi rychle učí a své uplatnění tak našla i ve zdravotnictví. Tam například funguje jako oko laboranta.
V rámci screeningu rakoviny děložního čípku umělá inteligence dokáže prozkoumat odebraný vzorek a laborantům udělat předvýběr buněk, které jsou takzvaně podezřelé. U doposud běžně užívané metody provede gynekolog stěr na sklíčko, které jde po obarvení pod mikroskop laborantovi.
"Technolog, který to prohlíží, by měl zodpovědně zhodnotit všechny buňky, co tam jsou. Reálně by se měl podívat na každou buňku, která na tom skle je," popsala vedoucí lékařka gynekologické cytologie Iva Kinkorová Luňáčková.
"Není to možné a ideální, čas vyšetřování se natahuje. Pro vyhodnocujícího laboranta je to pracovně ne zrovna ideální, koukáte stále do mikroskopu se sehnutou hlavou, není to ideální, jako když vám pomůže metoda počítačového vyhodnocení, která vám z velkého množství buněk zachytí buňky, které jsou pro systém špatné," vysvětlil gynekolog Lubomír Mikulášek.
[chooze:article;value:555973]
"Samozřejmě, chyby se stávají, je to metoda, která je subjektivní, a něco může být na skle přehlédnuto anebo nesprávně zhodnoceno," upozornila Kinkorová Luňáčková.
Dříve musel pod mikroskopem laborant vyhodnotit na sklíčku několik desítek tisíc buněk a udělat předvýběr potencionálních možných nemocných buněk, což mu průměrně trvalo tři až čtyři minuty. Umělá inteligence to dokáže do minuty a půl.
"Prohlíží je program umělé inteligence, kde následně skla nehodnotíme v mikroskopu, ale buňky prohlížíme na monitorech. Velkou výhodou je, že se nedíváme už na všechny buňky, které na skle jsou, ale prohlížíme pouze předvybraná pole umělou inteligencí. Nic nepřehlédneme," uvedla Kinkorová Luňáčková. "Stoprocentně odpadávají vyhledávací chyby, to, že technolog si některé buňky nevšimne. Umělá inteligence na 100 procent atypické buňky vyhledá a prezentuje nám je v galerii," dodala.
[chooze:article;value:545335]
Následně probíhá kontrola vybraných buněk a až odborník definuje, zda se v daném případě jedná o rakovinu děložního čípku. Kontrolou procházejí všechny testované vzorky.
"Vždy to musí vyhodnotit lékař. To je jen otázka předvýběru. Tím konečným validátorem a tím, kdo má rozhodující pravomoc, je lékař a není možné, aby to za něj rozhodla jakákoliv entita. To je klíčová podmínka, kterou lékaři mají, aby se nepředpokládalo vůbec nahrazení jejich odbornosti," sdělil ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Petr Foltýn.
Otázkou ale je, nakolik na umělou inteligenci spoléhat a kdo by případně nesl odpovědnost za chybné výsledky. "Chybovost určitě nějaká bude, ale my o ní v podstatě nevíme. Algoritmy jsou tam nastavené tak, aby ve chvilce, kdy si nejsou jisté, buď naprosto jasně řekly, že si nejsou jisté a nebudou nic navrhovat, nebo, pokud si jsou jisté, spíš sestaví případ horší, aby se k tomu případu přistupovalo s větší vážností. Neměli jsme případ, když jsme dělali studie, kdy by inteligenci uteklo něco co lidem,"řekl vedoucí IT oddělení Bioptické laboratoře Tomáš Dobner.
[chooze:article;value:539958]
Vývoj umělé inteligence jde skokově dopředu. Dnes už dokonce umí rozeznat rakovinu a určit i její diagnózu. "U umělé inteligence, která se využívá v hodnocení histologických preparátů, jsou programy na karcinom prostaty a prsu, které skutečně navrhují diagnózu pro patologa a jsou schopné na 100 procent odhalit rakovinu," poznamenala Kinkorová Luňáčková.
"Je tady vysoká šance, že během dvou let veškeré detekční algoritmy založené na umělé inteligenci budou umět detekovat všechny druhy rakovin," avizoval Dobner.
[chooze:article;value:539501]
Umělá inteligence ale může být i zlý pán. "Našim cílem je tvořit umělou inteligenci tak, aby pomáhala. Důležité je nenechat ji zneužít, a že je možné ji zneužít, to bohužel tak je. První významný krok bylo přijetí GDPR v roce 2018 jako evropskou legislativu, ta totiž explicitně uvádí, jak důslední mají být sběratelé dat při zabezpečení," podotkla profesorka ČVUT Olga Štěpánková.
Setkáváme se s ní každý den a často si to možná ani neuvědomujeme. V některých našich restauracích nechávají kuchaři umělou inteligenci sestavit jídelní lístek nebo se na ni obracejí o radu, která ingredience by jídlo vylepšila. A v Orlové se umělou inteligenci rozhodl nasadit ředitel domova seniorů, aby si s ní klienti mohli popovídat, senioři ji oslovují Povídálek. Umělá inteligence se dá využít i jako terapeutický nástroj. Umí totiž rozpoznat duševní poruchy a pomáhá najít řešení