Evropa se připravuje na válku. Kvůli sílící agresivitě ruské politiky evropské státy posilují arzenály svých armád, ale i počty vojáků, kteří budou v případě nutnosti bránit svou vlast.
Jinak tomu není ani v Česku. Armáda České republiky má pro tyto případy připravené plány, které mají zapojení Česka do války usnadnit. Pokud by tedy došlo na nejhorší, proběhlo by povolávání vojáků do služby přesně podle předem daného postupu.
"Pořadí povolávání k výkonu mimořádné služby je jasně stanovené zákonem. Nejprve by byli povolání vojáci z povolání, následně vojáci v aktivní záloze na vojenském cvičení či ve službě v operačním nasazení a až potom ostatní vojáci v záloze, a to dle potřeb ozbrojených sil," uvedla mluvčí Generálního štábu Armády ČR Magdalena Dvořáková.
[chooze:article;value:549392]
Těm, kteří budou povoláni do mimořádné služby, přijde poštou povolávací rozkaz. Přesné pořadí ozbrojených složek, které budou povolány a nasazeny, však Dvořáková neuvedla. Podléhá totiž utajení. Povolávací rozkaz se podle branného zákona doručuje nejméně 30 dní před nastoupením do služby, v krizových případech však lze tuto lhůtu zkrátit i na tři dny.
Vojáci z povolání tvoří největší podíl ozbrojených sil v Česku. Ministerstvo obrany má v současnosti v uniformě celkem 27 826 vojáků z povolání a jejich počet chce do konce roku navýšit o více než tisícovku. V aktivních zálohách je v tuto chvíli celkem 4 266 vojáků.
Je třeba také rozlišit mezi zálohou a aktivní zálohou. Vojákem v záloze se stane voják, který ukončí svůj vojenský poměr i vojenskou službu, přidat se však mohou i dobrovolníci, kteří podstoupí šestitýdenní výcvik. Do aktivních záloh jsou zařazeni bývalí vojáci nebo dobrovolníci, kteří splní kritéria a o vstup do aktivních záloh přímo požádají.
Pokud by byl napaden členský stát NATO, vyslala by česká armáda také své jednotky. K rozsáhlé mobilizaci civilního obyvatelstva by ale nedošlo a zůstalo by pouze u těch, kteří už členy ozbrojených sil jsou. "Armáda je zavázána plnit své spojenecké požadavky. Na území třetích států by nikdy nepůsobila samostatně, ale v uskupení společně s jednotkami dalších členů NATO," vysvětlila Dvořáková.
[chooze:article;value:549047]
Přímé ohrožení mění situaci
V případě přímého napadení Česka Ruskem či kterýmkoliv jiným státem by ale situace byla odlišná. Tehdy by česká armáda skutečně mohla povolat do služby i civilní obyvatelstvo, které není v zálohách. To ale neznamená, že by všichni mobilizovaní šli na frontu.
Místo toho by armáda lidem vybírala úkoly, které pro ně jsou vhodnější. "Civilní populace bez předchozího výcviku bude vybírána na základě potřeb ozbrojených sil. Ministerstvo obrany by rozhodovalo podle údajů vedených o občanech v informačních systémech veřejné správy. Vyhledávalo by tak osoby, které svou civilní odborností mohou být prospěšné v mimořádné službě, například řidiči, logisté a zdravotníci," dodala Dvořáková.
Někteří civilisté budou mít výjimku i tak. Zproštění mimořádné služby platí pro lidi, kteří pracují v úřadech a organizacích nezbytných pro chod státu, pro chod národního hospodářství, v úseku požární ochrany nebo zabezpečení nezbytné ochrany obyvatel.
Civilní zaměstnanci, kteří se starají o administrativu, logistiku nebo údržbu techniky, tvoří také velkou část armády. Těch chce mít armáda do konce roku 8 385, z čehož 1 196 budou tvořit zaměstnanci státní služby.
Velitelé armád zemí V4 jednali v Česku. Řešili vývoj ruské hrozby ve světě: